Květen 2010

Zbarvení koní

31. května 2010 v 15:28 | Shery |  Barva srsti
Hnědák
- základní barva srsti je hnědá, světle hnědá, tmavě hnědá až černá. Hříva, ocas a spodky končetin jsou vždy černé. Kolem huby a ve slabinách musí mít černý hnědák hnědou srst, jinak by to byl vraník.

Hnědák
Hnědák
Světlý hnědák
Světlý hnědák
Rezavý hnědák
Rezavý hnědák
Tmavý hnědák
Tmavý hnědák
Černý hnědák
Černý hnědák

Vraník
- má po celém těle černou srst různých odstínů. Kůže vraníka je tmavošedá.

Vraník
Vraník

Ryzák
- má po celém těle ryzou srst různých odstínů. Může být ryzák světlý, tmavý, černý či červenavý.
hříva, ocas a spodky končetin mají stejnou barvu jako ostatní srst, nikdy ne černé.

Ryzák
Ryzák
Červenavý ryzák
Červenavý ryzák
Tmavý ryzák
Tmavý ryzák

Izabela (Palomino)
- barva srsti je žlutá, nažloutlá až bílá. Hříva, ocas a spodky končetin jsou stejné barvy jako srst, nikdy ne černé.

Izabela
Palomino

Plavák
- má žluté chlupy na černé kůži. Podmínkou je černá hříva, černý ocas a černé spodky končetin, někdy i úhoří pruh.
může být světlý, tmavý, šedý (myšák)

Plavák
Plavák

Strakáč
- má nepravidelně rozložené plochy srsti bílé s jinými barvami.
rozeznáváme strakoše červeného, hnědého a černého

Strakáč
Strakáč

Grošák
- po těle má kroužky tmavých chlupů na šedém podkladu, které ale s věkem obvykle mizí.

Grošák
Grošák

Albín
- má nepigmentovanou kůži, bílou srst, oko červené nebo modré, kopyto světlé (nepigmentované). Albín se rodí bílý.

Bělouš
- srst je bílá nebo částečně bílá na tmavošedé kůži.
rozlišujeme bělouše vybělujícího a nevybělujícího

Vybělující
- rodí se jako černí nebo tmavě hnědí. Nejdříve vyběluje hlava okolo huby, očních důlků, dále slabiny, poté krk a ostatní tělo až je srst úplně bílá na celém těle. Někteří nevybělují úplně. Vznikne bělouš medový, žlutý, šedý (pstružák), tmavošedý, smíšený a černý.

Bělouš
Bělouš
Pstružák
Pstružák

Nevybělující
- s jakou barvou se narodí, taková jim zůstane do konce života. Bílá barva převládá, ale hlava je vždy tmavá.
Rozeznáváme 3 druhy nevybělujících běloušů:
  • červený bělouš

  • hnědý bělouš

  • mourek

Červený bělouš - hřívu, ocas a spodky končetin má jako ryzák, ale bílá barva převládá
Hnědý bělouš - vypadá jako hnědák, ale prokvétá bílá barva, která převládá
Mourek - vypadá jako vraník, bílá převládá
Skvrnitý bělouš (hermelín) - má na bílé srsti po celém těle pravidelně roztroušeny skvrny různých barev až do velikosti dlaně

Hnědý bělouš
Hnědý bělouš
Mourek
Mourek
Hermelín
Skvrnitý bělouš



VROZENÉ ODCHYLKY OD TYPICKÉHO ZBARVENÍ

Prokvetlost srsti
- je to přítomnost bílých chlupů mezi barevnou srstí. Popisujeme podle množství bílých chlupů a jejich rozmístění, např. řídce prokvetlý nebo hustě prokvetlý, prokvetlý na zádi, ve slabině apod. V žádném případě nesmí množství bílých chlupů v srsti převládat, protože v takovém případě hovoříme o bělouši vybělujícím.

Grošováni
- je zvláštní vlastnost barvy, která je podmíněna rozvětvením krevních kapilár pod kůží nebo větším či menším ukládáním pigmentu v kůži nebo srsti. Vyskytuje se nejčastěji u běloušů, ale může být i u jiných barev. Bývá příznakem dobré výživy, zdravotního stavu a ošetřování.

Tečkovitost
- je dána výskytem jinobarevných teček na těle běloušů.
rozeznáváme červeně tečkované (pstružáci) a hnědě tečkované (mušáci)

Skvrnitost
- je zvláštní vlastnost barvy běloušů, kteří mají po celém těle nepravidelně roztroušeny pravidelné skvrny. Podle barvy skvrn rozeznáváme červeně skvrnitého bělouše, hnědě skvrnitého bělouše a černě skvrnitého bělouše.

Mohamedovy nebo eclipsovy skvrny
- jsou to tmavé skvrny na zádi, plecích, krku nebo prsou hlavně ryzáků.

Vtip 5

28. května 2010 v 19:47 | Shery |  Vtipy
"Jak to že v kartách máte takové štěstí a v dostihách jste ještě nevyhrál??"
"Joo tak si zkuste strčit koně do rukávu!"

Vtip 4

28. května 2010 v 19:46 | Shery |  Vtipy
Sedlák přijímá nového kočího "A rozumíte koním?" "Proč? Něco říkali?"

Vtip 3

28. května 2010 v 19:45 | Shery |  Vtipy
,,Františku kouří tvoji koně ? "Ne ?!!? "No tak to ti hoří maštal."

Vtip 2

28. května 2010 v 19:44 | Shery |  Vtipy
Rozčilený trenér volá na jezdce ,,Okamžitě slez z toho koně ať vidíš, jak blbě na něm sedíš!!!"

Vtip 1

28. května 2010 v 19:44 | Shery |  Vtipy
Pan Novotný jede v Praze na koni a druhého vede za otěže za sebou.
,,Kam jedete", ptá se ho pan Koudelka. ,,No do práce přece!" ,,A co s tím druhým koněm ?!?"
,,Já u divadla přestupuju!"

Dostihy

26. května 2010 v 18:23 | Shery |  Jezdecké disciplíny
Obrázek “http://www.vejnar.com/dostihy/dostihy01.jpg” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby.

Jezdecké disciplíny

26. května 2010 v 18:16 | Shery |  Jezdecké disciplíny
Kromě ježdění v určitém stylu nebo sedlu existuje řada specifických disciplín, mezi něž patří :

  • Competive trail riding (ježdění ve volné přírodě)
  • Cutting (třídění dobytka)
  • Dostihy
  • Hon na lišku
  • Parkurové skákání
  • Pólo
  • Reining (westernová drezura)
  • Rodeo
  • Roping (chytání dobytka do lasa)
  • Show pleasur (uvolnění koně a machanika pohybu)
  • Show trail (westernový parkur)
  • Voltiž
  • Vozatajství
  • Všestranost
  • Vytrvalostní závody

Francouský klusák

26. května 2010 v 14:56 | Shery |  Plemena

Všeobecná charakteristika

Stavba těla: Na první pohled působí dojmem robusního anglického plnokrevníka
Hlava: Má kvalitní hlavu typu anglického plnokrevníka - rovný profil, široké čelo, dlouhé uši posazené daleko od sebe, ostražité oči a široce rozevřené nozdry.
Barva: Nejčastěji ryzáci, hnědáci a tmaví hnědáci, občas se vyskytnou i grošáci, vraníci a velmi vzácně bělouši.
Výška: V průměru okolo 16.2 pěstí.

Francouzský klusák
Francouzský klusák

Connemarský pony

25. května 2010 v 19:48 | Shery |  Plemena

Všeobecná charakteristika

Stavba těla: Celkově poskytuje obraz kvalitního jezdeckého ponyho. Nohy má dosti krátké a silné, nicméně elegantní s dobře formovanými, pevnými kopyty. Zdá se, že connemara má vrozený skvělý chod s dobře vyváženou akcí.
Hlava: Má charakter ponyho, profil je rovný, uši malé, jemné, oči elegantní, nozdry pohyblivé.
Barva: Nejčastěji jsou bělouši, povoleny jsou všechny barvy i smíšená srst s vyjímkou strakáčů. Původně byl plavý.
Výška: Od 13 do 14.2 pěstí (132 - 147,3 cm)

Suffolský kůň

25. května 2010 v 15:47 | Shery |  Plemena

Všeobecná charakteristika

Stavba těla: Je velmi svalnatý, nohy má poměrně krátké. Krk je široký, klanutý a hluboký. Celé tělo od plecí až po záď je velice široké, krátké a kompaktní, působí dojmem veliké váhy. Nohy jsou rovné, sloupovité. Kolem spěnek má jen velice slabý rous. Kopyta jsou okrouhlá, poměrně malá, ale velice pevná.
Hlava: Střední velikosti, pohledná s rovným nebo velice mírně konvexním profilem. Uši daleko od sebe posazené, čelo široké, oči výrazné, s mírným pohledem.
Barva: Suffolkové jsou vždy ryzáci, Suffolk Horse Society povoluje sedum odstínů této barvy, bílé odznaky nejsou povoleny.
Výška: Pohybuje se od 15.3  do 16.1 pěstí, ale vyskytují se i vyšší.

Suffolský kůň
Suffolský kůň
Suffolský kůň

New forest pony

25. května 2010 v 15:35 | Shery |  Plemena

Všeobecná charakteristika

Stavba těla: Má robusně stavěné, rovné, svalnaté nohy, krok volný, nízký a dlouhý, zvláště vynikající je cval. Kopyta má dobře tvarovaná a tvrdá. Hříva, kštice i ohon jsou bujné.
Hlava: Někdy příliž ,,koňská", dobře nasazená. Uši jsou středně dlouhé, čelo poměrně široké, oči velké a zvídavé, nozdry dosti otevřené.
Barva: Povoleny jsou všechny typy zbarvení kromě strakáčů a modrookých smetanových zbarvených koní. Bílé odznaky na nohách a hlavě jsou přípustné.
Výška: Až 14.2 pěstí (147,3 cm)


Jak dlouho žijí?

24. května 2010 v 12:57 | Shery |  Zajímavosti
  • Až donedávna byla průměrná délka života koně 20 - 25 let.
  • Se zdokonalováním zdravotní péče se však nyní koně v průměru běžně dožívají 25 - 30 let.
  • Traduje se že nejstarším koněm světa byl Old Billy, anglický tažný kůň který uhynul roku 1822 v 62 letech.

Kalorie spálené při jízdě

24. května 2010 v 12:37 | Shery |  Zajímavosti
Odhadovaný počet kalorií, které za hodinu spálí člověk vážící 68 kg :

  • Sedlání, příprava a běžná jízda po dobu 1 hod = 238 kalorií
  • Jízda krokem po dobu 1 hod = 175 kalorií
  • Jízda klusem po dobu 1 hod = 450 kalorií ( + bolest v jezdcových zadních partiích)
  • Trysk po dobu 1 hod = 550 kalorií ( + vyčerpaný kulhající kůň)
Jezdci na dobře trénovaných koních s čistým krokem nevydávají tolik energie jako ti, kteří jezdí na mladých nezkušených koních nebo na divočejších zvířatech.

Nejlépe však kalorie spálíte při kydání hnoje. Mnozí majitelé koní tak svoje předplatné do posilovny rádi vymění za toto nenákladné cvičení.

Utekl by gepardovi?

24. května 2010 v 12:25 | Shery |  Zajímavosti
Gepard je považován za nejrychlejší zvíře v běhu na krátkou vzdálenost, ale má se za to, že koně jsou vytrvalejší. Největší rychlost, jakou kůň dokáže běžet je 70 km/h, zatímco gepard je minimálně o 24km/h rychlejší.

Březost

24. května 2010 v 12:19 | Shery |  Zajímavosti
Doba březosti u klisny trvá běžně 11 měsíců (cca 320 dní)
Hříbata narozená dříve se považují za nedonošená a často mívají respirační problémy, které je mohou ohrožovat na životě.
Některé klisny jsou březí déle než rok a lze se setkat i s délkou březosti až 417 dní.

Koňská rčení

24. května 2010 v 12:13 | Shery |  Zajímavosti
  • ,,Kovářova kobyla chodí bosa" - staráme se spíš o sebe než o jiné
  • ,,Neříkej hop, dokud nepřeskočíš" - nechval se předem
  • ,,Potí se jako kůň" - pořádně z něj leje
  • ,,Je to na jedno kopyto" - je to všechno stejné
  • ,,Řehtá se jako kůň" - hlučně se směje
  • ,,Sázíš na mrtvého koně" - snažíš se zbytečně
  • ,,Nezapřahej vůz před koně" - nedělej věci ve špatném pořadí
  • ,,Mám hlad, že bych snědl i koně" - jsem hrozně hladový
  • ,,Vyhazuje si z kopýtka" - je rozpustilí, dělá si co chce
  • ,,Je zpátky v sedle" - překonal potíže
  • ,,Dře jako kůň" - tvrdě pracuje

Červené stuhy

24. května 2010 v 11:54 | Shery |  Zajímavosti
Červená stuha na ocase koně slouží někdy jako varování ostatním jezdcům, že kůň vyhazuje či kope.

Domácí úkol pro kupce koně

24. května 2010 v 11:50 | Shery |  Koupě koně
Dřív než se pojedete na vyhlédnutého koně podívat, buďte iniciativní. Zbrklý nákup by se taky nemusel vyplatit, a proto majiteli předem položte tyto otázky :
  1. Prodělal kůň někdy koliku nebo schvácení kopyt?
  2. Kulhal někdy?
  3. Podstoupil někdy nějakou operaci?
  4. Má kůň sklon ke klkání?
  5. Byl někdy nemocný?
  6. Potřebuje specialní podkování?
  7. Shodil někdy někoho?
  8. Vyhazoval kůň někdy nebo se vzpínal?
  9. Jak se chová, když se několik dní neproběhne?
  10. Čeho se bojí?
  11. Co dělá, když se poleká?
  12. Jaký má krok, klus a cval?
  13. Jak se kůň chová na vyjížďkách do přírody a kolik jich už absolvoval?
  14. Jak si počíná na neznámém místě nebo na závodech ? Je třeba ho lonžovat, aby se uvolnil?
  15. Jka se chová, když ho jiný kůň předbíhá?
  16. Nebývá ve společnosti jiných koní agresivní?
  17. Jaký má za za sebou výcvik? Jak často se na něm jezdilo?
  18. Nastalo někdy období, kdy nechodil pod sedlem vůbec? Jak dlouho a proč?
  19. Jakou má kůň minulost?
  20. Proč je kůň na prodej?
  21. Jsou registrační doklady na vaše jméno?
  22. Jezdilo na koni dítě nebo amatér?
  23. Jak kůň přijímá jemné stihlové udidlo?
  24. Jak reaguje při nastupování do přívěsu?
  25. Jak snáší úpravu hřívy nebo péči o srst?
  26. Jaký druh udidla většinou míval? (ostrá udidla jsou varovným signálem)
  27. Jak se kůň chová při zvedání kopyt?
  28. Jak reaguje na přivázání?
  29. Má kůň nějaké zlozvyky, zdravotní problémy nebo výcvikové problémy?
  30. Zařídíte, aby v den, kdy si koně přijedu vyzkoušet, nebyl lonžován ani jinak nepracoval? (unavený kůň někdy vyhlíží jako vychovaný kůň)
Toto jsou jen základní otázky, nebojte se zeptat na všechno, co Vás jen napadne, ať si vyberete správně !!!

Odznaky na nohách

24. května 2010 v 8:06 | Shery |  Odznaky koní
ODZNAKY NA NOHÁCH

Vypíšu jich jen pár základních, je jich mnohem víc.

Bílá korunka
- korunku obklopuje úzký pruh bílé (někdy s drobnými tmavými tečkami)

Do půl spěnky bílá
- znak se rozprostírá od korunky až k spěnkovému kloubu a zakrývá spěnku

Ponožka
- znak sahající od korunky až nad spěnkový kloub. Neměl by sahat až ke karpálnímu nebo hlezennímu kloubu

Do půl holeně bílá
- bílá od korunky do půl holeně

Podkolenka
- bíle zbarvená končetina až po karpální (hleznový) kloub

Odznaky na hlavě

24. května 2010 v 8:05 | Shery |  Odznaky koní
Každý odznak je originál, nenajdeme koně kteří by měli stejný tvar a velikost. Přesto rozlišujeme základní tvary těchto odznaků:

Hvězda
- malá bílá skvrna na čele někdy se jí říká také kvítek

Lysina
- široká bílá linie, která se táhne dolů od středu hlavy. Obvykle začíná na čele a táhne se až na horní pysk

Slinka
- malá bílá skrvrnka na horním pysku mezi nozdrami

Lucerna
- podobá se lysině, ale pokrývá vetší plochu a zasahuje na jedno nebo dvě oči

Nosní pruh
- bílý tenký pruh, který se táhne po celé hlavě, od čela k nozdrám
Prokvetlé čelo
- na čele je několik chlupů jiné barvy než srst

Mlečná huba
- opět bílá nebo růžová skvrna pokrývající pouze horní a dolní pysky

Žabka
- skvrna na spodním pysku

Zuby

23. května 2010 v 9:52 | Shery |  Anatomie koní
Až do věku sedmi či osmi let se dá věk u koní poměrně přesně určit podle změn, které probíhají při výměně chrupu a později na třecích plochách zubů. Do pěti let mají koně zbytky mléčného chrupu, od šesti let jim vyrůstají pod stále ostřejším úhlem řezáky, a jak se obrušují, objevují se na jejich třecích plochách vnitřní struktury zubů - jádrové značky. V deseti letech se na horních krájecích (vnější řezáky) objevuje hnědá čárka nazývaná Galvaynova rýha, která se prodlužuje až do dvaceti let, kdy dosáhne okraje zubu a začne odshora mizet.

Čerpáno z ,,Ilustrovaná encyklopedie plemen koní"

Skotský horský pony

14. května 2010 v 14:18 | Shery |  Plemena

Všeobecná charakteristika

Stavba těla: Podsaditý pony s výbornou stabilitou, velmi pohodlný pro jízdu. Silné nohy jsou velice dobře osvalené a mají pevná, dobře tvarovaná kopyta.
Hlava: Široká a krátká, uši jsou krátké, oči jasné a přátelské, profil přímí, nozdry otevřené, pohyblivé, chřípí úhledné.
Barva: Velmi různorodá, obvykle však v různých odstínech šedohnědé.
Výška: Od malých jedinců dosahujících výška shetlandského ponyho (dnas vzácných) až po 14.2 pěstí (150,5 cm)
Jiné znaky: Kromě mimořádné přátelské povahy a velké síly se skotští horští poníci vyznačují některými primitivními znaky, jako je zebrování na vnitřní straně končetin, nebo ,,úhoří pruh" na zádech.

Skotský horský pony

Fellský pony

14. května 2010 v 11:38 | Shery |  Plemena

Všeobecná charakteristika


Stavba těla: Elegantní, i když ne příliž jemná. Fellský pony má hrdý vzhled, a je tak prototypem dokonalého poníka. Má výborný klus, enrgický, ale hladký, s dlouhou nízkou akcí.
Hlava: Dobře utvářená, spřiměřeně od sebe vzdálenýma drobnýma ušima, širokým čelem výraznýma, jemnýma, inteligentníma očima. Hlava se zužuje k jemnému chřípí, profil bývá rovný nebo mírně konvexní.
Barva: Nejčastěji jsou vraníci, kterým se dává přednost, ale vyskytují se i hnědáci, tmaví hnědáci nebo bělouši. Bílé odznaky jsou nežádoucí, připouští se jen malá hvězda na čele a nepatrné bílé odznaky na nohou.
Výška: Nepřesahuje 14.1 pěstí ( 144.8 cm)

Fellský pony
Fellský pony
Fellský pony

Exmoorský pony

14. května 2010 v 11:26 | Shery |  Plemena

Všeobecná charakteristika

Stavba těla: Exmoorský pony je robusní a podsaditý, žíně hřívy i ohonu jsou bohaté a drátovité. Nohy má štíhlé, ale pevné s dobře formovanými klouby. Kopyta má malá, okrouhlá, ale velice pevná.
Hlava: Poněkud větší než u jiných plemen. Čelo je široké, uši malé a krátké. Oči má velké a vystouplé, jsou označovány jako ,,žabí", protože je před deštěm chrání vystupující nadočnicové oblouky.
Barva: Hnědák, tmavý hnědák nebo plavák. Vždy má ,,moučné" zbarvení kolem nosu, očí a na vnitřní straně slabin, někdy také na břiše. Nemívá bílé odznaky.
Výška: Hřebci až 12.3 pěstí (129,5 cm), klisny 12.2 pěstí (127 cm)

Exmoorský pony
Exmoorský pony

Dartmoorský pony

14. května 2010 v 11:13 | Shery |  Plemena

Všeobecný charakteristika

Stavba těla: Dartmoor má již na první pohled charakter ponyho, je robusní a dobře vyvážený, se štíhlíma, ale masivníma nohama a pevnými, dobře tvarovanými kopyty.
Hlava: Malá s drobnýma pohyblivýma ušima, velkýma laskavýma očima a velmi zvídavým výrazem.
Barva: Dartmoorští poníci jsou hnědáci, vraníci nebo tmaví hnědáci. Nejmají ani větší bílé odznaky.
Výška: Až 12.2 pěstí (127 cm)
Jiné znaky: Charakterickým znakem dartmoorského poníka je jeho chod připomínající chod plnokrevníka. Při pohybu není téměř vidět ohýbání kolen a chod je dlouhý, nízký a úsporný.


Dartmoorský pony
Dartmoorský pony


Daleský pony

14. května 2010 v 11:00 | Shery |  Plemena

Všeobecná charakteristika

Stavba těla: Pevně stavěný, na první pohled působí silně a energicky. Nohy má masivní, s velkými silnýmí klouby a malými hedvábnými rousy na spěnkách. Kopyta má velice tvrdá, namodralé barvy. Hříva a ohon jsou silné a vlnité.
Hlava: Hezky utvářená hlava vyzařuje charakter a ostražitost. Má krátké pohyblivé uši, jasné, živé a jemné, pohyblivé chřípí.
Barva: Obvykle černá, příležitostně se vyskytují hnědáci a tmavý hnědáci, vzácně bělouši. Může mít malé bílé odznaky nohou a hlavě.
Výška: nepřesahuje 14.2 pěstí (147,3 cm)


Měli by jste se podívat...

14. května 2010 v 9:19 | Shery |  Aktuálně
Jestli máte rádi koně, podívejte se na : www.equitv.cz

Smysly koní

14. května 2010 v 9:15 | Shery |  Anatomie koní
Smysly koně
Mají-li koně ve volné přírodě přežít, musí spoléhat především na své smysly - zrak, sluch, čich, hmat a chuť. Zrak a sluch je varují před blížícím se nebezpečím, chuť a čích jim napomáhají odhalit nevhodnou potravu. Domestikací došlo k postupnému otupení některých smyslů (např. kůň neprchá, když uvidí nebo uslyší automobil). Nicméně jeho smysly zůstávají nadále citlivé, proto můžeme koně označit za velmi ostražité zvíře. Kůň někdy reaguje i na podněty, které člověk nevnímá. Často můžeme slyšet, že koně mají i šestý smysl, ve skutečnosti se však jedná o dokonalou souhru všech výjimečně citlivých smyslových orgánů.
Zrak - oko
Kůň má jiný zrakový potenciál než člověk. Oči má umístěné po stranách hlavy, což má dva následky. Jednak vnímá každým okem jiný obraz a jednak je mu umožněno vidět skoro vše kolem sebe bez nutnosti otočení hlavy. Souběžné vidění obou očí nastává jen v místě kde se polokruhy zorných polí překrývají (bifokální vidění). Kůň však vnímá ostře pouze malou část svého zorného pole. Přímo před sebou a za sebou má slepé body. V momentě odskoku nevidí kůň překážku ostře. Kůň také nevidí, co stojí přímo za ním. Šikmo za sebou kůň něco vidí, ale aby mohl přesněji zaostřit, musí zvednout hlavu a otočit se. Zrak koně dosahuje několika set metrů. To, co se děje ve větší vzdálenosti, vnímá kůň především vynikajícím sluchem a čichem. Kůň nerozlišuje hloubkovou perspektivu. Proto se může někdy nečekaně polekat kousku papíru nebo stínu. Nejčastější příčinou lekavé reakce koně je právě to, že něco dobře neviděl. koně proto netrestáme, ale snažíme se ho uklidnit a přesvědčit o tom, že se neději nic mimořádného. Dnes jsme přesvědčeni, že kůň rozlišuje některé barvy, například červenou, zelenou, žlutou a modrou. Zdá se, že žlutou barvu vnímá nejlépe.
Sluch - uši
Kůň slyší několikanásobně lépe než člověk. Svými pohyblivými ušními boltci neustále zachytává různé okolní zvuku. Zvedne-li kůň náhle hlavu, napne svaly na krku a natočí uši dopředu... zřejmě uslyšel něco, co ho vyrušilo. Uslyší-li kůň podezřelé zvuky, jako např. psí štěkot, posoudí míru nebezpečí zvednutím a otočením hlavy směrem ke zdroji zvuku. V takovémto případě se nikdy neotáčí celým tělem, neboť je lépe připraven k případnému útěku. Sluch hraje také roli při orientaci koně ve tmě. Zvuky přicházející z dálky a klapot vlastních kopyt způsobují, že se kůň ve tmě orientuje daleko lépe než člověk. Kůň také brzy dobře rozezná hlas svého pána.
Čich - nozdry
Koně mají velmi vyvinutý čichový orgán. Jsou schopni velmi dobře rozlišit různé pachy. Kůň například ucítí jiné koně na pastvině i přes velkou vzdálenost. Když ucítí něco zvláštního, můžeme často vidět, že zvedne nozdry a zároveň zvedne a obrátí naruby vrchní pysk. To nazýváme flemování. Hřebci často flémují, když větří klisnu. Také vodu a potravu zkoumají koně čichem. Pokud jim nevoní, potravu ani vodu nepřijmou. Čich hraje také důležitou roli v sociálním životě koní. Nový jedinec je druhými vždy důkladně očichán a naopak. Jednou zažitý pach svého stádového druha kůň již nikdy nezapomene bez ohledu na to, zda-li mu je, či není sympatický.

Chuť - jazyk
Chuťový orgán slouží koním pro rozlišení jedovatých a neškodných rostlin. proto na pastvině nechávají jedovaté části rostlin, například pryskyřníku, netknuté. Tak jako lidé mají i koně některé chutě rádi, a jiné neradi. Hořkou nebo kyselou chuť většinou koně odmítají. Všeobecně se dá říct, že nejraději mají chuť sladkou, ale kyselé jablko určitě neodmítnou. Často si oblíbí i peprmintovou příchuť, neboť si ji spojují se sladkou odměnou. Rádi také olizují kousky soli.
Hmat - kůže
Hmat koně je velmi dobře vyvinut, kožní hmatová tělíska (receptory) jsou rozmístěna po celém těle. Kůň ucítí i nejjemnější dotek. Mouchu, která usedne na jeho kůži, odežene zachvěním podkožních svalů. Dlouhými hmatovými brvami na horním a dolním pysku a kolem očí prověřují své nejbližší okolí. Většině koní je příjemné jemné podráždění kůže, zejména na nose a pod bradou.

!!! STOP !! Týrání koní

13. května 2010 v 16:11 | Shery |  Videa

It´s My Live - Horses

13. května 2010 v 16:08 | Shery |  Videa

Horses - Wild horses

13. května 2010 v 16:06 | Shery |  Videa

I Am - Horses

13. května 2010 v 15:57 | Shery |  Videa

Horses

13. května 2010 v 15:55 | Shery |  Videa

Moje nejoblíbenější video!!

Typy zádě

12. května 2010 v 17:16 | Shery |  Anatomie koní

Typy krku

12. května 2010 v 17:15 | Shery |  Anatomie koní

Typy hlavy

12. května 2010 v 17:15 | Shery |  Anatomie koní

Popis těla koně

12. května 2010 v 17:08 | Shery |  Anatomie koní
Popis těla koně

Kostra koně

12. května 2010 v 17:07 | Shery |  Anatomie koní
Kostra koně:

1. lebka17. kost kopytní
2. očnice18. kosti sezamské
3. stoličky19. hlezno
4. špičáky20. kost holenní
5. řezáky21. koleno
6. lopatka22. žebra
7. kost ramenní23. kost kyčelní
8. kost hrudní24. kost stehenní
9. kost loketní25. velký chochlík
10. kost vřetenní26. kost sedací
11. zápěstí27. obratle
12. vnitřní bodcová kost28. lopatková chrupavka
13. vnější bodcová kost29. nosič
14. kost záprstní30. spodní čelist
15. kost spěnková31. čepovec
16. kost korunková

Svaly koně

12. května 2010 v 17:06 | Shery |  Anatomie koní
Svaly koně:


  1. Žvýkací sval
  2. Řemenovitý sval
  3. Mnohoklanný krční sval
  4. Kápový sval
  5. Kývač
  6. Ramenní zdvihač
  7. Deltový sval
  8. Trojhlavý sval
  9. Vřetenní natahovač zápěstí
  10. Loketní ohýbač nadprstí
  11. Vnější natahovač prstů
  12. Kruhový vaz
  13. Pilovitý ventrální sval
  14. Vnější brišní sval
  15. Mezižeberní sval
  16. Dvouhlavý sval stehenní
  17. Lýtkový sval
  18. Hluboký ohýbač prstů
  19. Dlouhý natahovač prstů
  20. Povrchový ohýbač prstů
  21. Poloblanitý sval
  22. Povrchní hýžďovec
  23. Natahovač široké povázky
  24. Vnitřní šikmý břišní sval
  25. Nejdelší zádový sval

Kopyto koně

12. května 2010 v 17:03 | Shery |  Anatomie koní
Jak víme, v průběhu vývoje koně se ze všech prstů utvořil jen jediný a vzniklo kopyto. Kopyto je tvořeno měkkými tkáněmi a keratinovými strukturami. Vzhledem k tomu, že kopyto musí nést celou váhu jednoho těžkého zvířete, má pro koně zásadní význam. Jedny z nejkvalitnějších kopyt v koňském plemeni má Mustang. Logicky je to dáno jeho životním prostředím, kdy se kopyta musela přizpůsobit opravdu těžkým podmínkám. Pro koně je to ovšem nejpřirozenější a spousta chovatelů se nyní obrací na metodu "naboso", kdy se snaží aby se koni utvořily silná a pevná kopyta a nebylo už třeba podkov. Setkáme se zde s odporem i s podporou..jako vždy a ve všem:)

Chodidlo
Chodidlo je konkávně vyklenuté a velmi stabilní. Správně tvarované chodidle se nedotýká země. Takzvaná "bílá čára", která chodidlo obkružuje, označuje místo, kde začíná vlastní stěna kopyta.

Střelka
Ve výši patky je kopytní stěna kopyta ohnuta dovnitř. Tam začíná střelka s rohovým střelem. Když kůň došlápne svou nohou na zem, má střelka kontakt se zemí. Nárazová vlna, která vzniká dopadem koňské nohy na zem, je částečně zachycena pružností střelky. Také při hmatových vjemech koně hraje střelka důležitou roli. Díky ní může kůň cítit půdu, na kterou postaví nohu, a terén, po kterém právě jde.

Stěna kopyta
Stěna kopyta se skládá z nártní stěny, postranních stěn, patkových částí stěn a rohových patek. Odpovídá lidským prstům na rukou a na nohou. Kůň tedy vlastně běhá po nehtech! Vnitřek kopytní stěny se skládá z navzájem prokládaných vrstviček, které jsou spojeny s kostí kopytní. Tím je kopyto pevně drženo na svém místě.

Korunka
To je vypouklý lem, proužek kůže nad kopytní stěnou, který obkružuje kopyto v místě, kde rohovina přechází v srst. Vylučuje cosi na způsob laku, který chrání rohovinu před přílišnou vlhkostí a před vysušením. Často se na ni nanášejí dodatečně i umělé laky, aby byla rohovina chráněna ještě lépe.

Barva kopyta - odpovídá zpravidla barvě srsti koně. Má-li kůň bílou srst, je bílé i kopyto. Když je kůň tmavé barvy, je kopyto černé. Strakoši nebo koně, kteří mají bílé znaky na nohou, mají kopyta zbarvena různě. U některých koní existují dokonce i černobíle rýhovaná kopyta. Bílá rohovina je měkčí a není tak odolná, černé kopyto je tvrdší.

Jakým způsobem se kůň pohybuje?
Spodní výběžek korunkové kosti v noze koně působí jako páka mezi kostí kopytní a kostí korunkovou a umožňuje pohyb nohy. Noha se může pohybovat díky dvěma šlachám. Jsou to:
- napínací šlacha, která probíhá přední částí nohy a je upevněna nahoře na kopytní kosti;
- ohýbací šlacha, která probíhá v noze vzadu.
Ke střelkové kosti, která se nachází vzadu na kosti kopytní, jsou upnuty části napínací šlachy, takže
slouží jako tlumič nárazů. Váha koně je nesena stěnou kopyta (ne jeho spodní částí). Během kratičkých časových úseků, například při cvalu koně, nese celou váhu koně kopytní stěna pouze jedné jediné nohy.

Růst kopyta
Kopyto naroste o osm až deset milimetrů za měsíc. Proto trvá asi osm až deset měsíců, než se kopyto úplně obnoví. Kopytní stěna je chráněna tenoučkou vrstvou, polevem kopyta, které nepropouští vodu. Stěnou kopyta neprobíhají žádné nervy. Kovář tedy může zatlouci do kopytní stěny hřebíky a kůň necítí žádnou bolest.
Obrazek

Podestýlka koně

12. května 2010 v 16:44 | Shery |  Péče o koně
Dostatečná podestýlka podněcuje koně k tomu, aby si lehl, a tím uvolnil zátěž nohou a kopyt; dále snižuje pravděpodobnost úrazů, jako jsou čepičky na hlezenních kloubech, při uléhání; umožňuje se koni pohodlně se převalovat a chrání ho při tom před úrazy; snižuje možnost otoků nohou, které mohou vzniknout při dlouhém stání na tvrdé podlaze; chrání koně před uklouznutím; podněcuje k močení (zvláště hřebci odmítají močit na holou zem); poskytuje teplo a izolaci před zimou a pomáhá udržovat koně a přikrývky v čistotě.
Existuje celá řada druhů vhodné podestýlky, z nichž každý má svá pro a proti:

Sláma
Je tradičně nejoblíbenější a nejhospodárnější a řada lidí jí dává i dnes přednost, neboť tvoří bezpochyby nejteplejší a nejpohodlnější podestýlkou a umožňuje volný odtok tekutin. Většinou je snadno dostupná, ačkoliv během vlhkých let tomu tak být nemusí. K její výrobě se používají sušená stébla ovsa, pšenice nebo ječmene. Pro koně je nejlepší pšeničná sláma, neboť je méně chutná než ječná nebo ovesná, které obsahují osiny, které se mohou dostat do oka nebo dráždit kůži.
Sláma má tu výhodu, že se snadněji odstraňuje než jiné druhy podestýlky: můžeme ji spálit (na bezpečném místě, v dostatečné vzdálenosti od stájí, skladů sena atd.) anebo nabídnout pěstitelům hub. Největší nevýhodou slámy je to, že může obsahovat prach a plísňové spóry, které mohou způsobit u některých koní alergie, vedoucí k dýchacím problémům. To může dále ovlivnit výkonnost koně, neboť není schopen vdechovat dostatek kyslíku. Prvním příznakem těchto problémů bývá většinou kašel.
Někdy je obtížné získat zdroj malých balíků slámy, zvláště žijete-li v oblasti, kde je jen málo majitelů koní, a tedy i malá poptávka po starém typu balíků. Sláma je nejvhodnější v malých balících, protože se s ní snadněji manipuluje. Větší, které váží půl tuny a více, jsou obtížné na přepravu a někdy představují i problémy se skladováním, zvláště pro někoho, kdo chová koně jen v malém měřítku. Na vytvoření dobré vysoké podestýlky ve středně velkém boxu jsou zapotřebí jako základ čtyři malé balíky a více než půl balíku na denní přistýlání, přičemž přesné množství závisí na době, po jakou je box obýván.

Dřevěné hobliny
Jsou-li použity správně, představují čistou a hygienickou podestýlku, kterou kůň nežere. Hobliny neobsahují spóry a jsou-li bez prachu (jestliže projdou u dodavatele odlučovačem prachu), mohou být dobrou alternativou podestýlky pro koně s dýchacími problémy.
Hobliny se plní do silných plastikových pytlů, a proto je možné je skladovat venku za předpokladu, že během převozu nedošlo k poškození. Hobliny však mají i řadu nevýhod. Obtížně se odstraňují, neboť velmi pomalu hnijí, nemohou se proto zaorávat do půdy a s pytli se obtížně manipuluje. Hobliny jsou také v mokrém stavu daleko těžší než sláma. Hrozí zde i nebezpečí cizích těles, jako jsou ostré kousky dřeva nebo hřebíky, ačkoliv u kvalitních hoblin by se to stávat nemělo. U některých koní dochází k podráždění pokožky, jsou-li hobliny ze dřeva opatřeného chemickým nátěre, a rovněž někdy k onemocnění kopyt.
Oproti slámě, v níž se tvoří vzduchové kapsy, jsou hobliny neprodyšné. Podestýlka z hoblin je tedy méně teplá než podestýlka ze slámy a na ležení méně pohodlná zvláště proto, že je méně stabilní a spíše se v ní vytvářejí plochy holé podlahy. Na hoblinovou podestýlku potřebujeme tři pytle týdně.

Aubiose
Je to poměrně nový a zcela přírodní produkt vyráběný z konopí. Hodí se zvláště pro koně s prachovými alergiemi a má tu výhodu, že výjimečně dobře absorbuje: čtyřikrát lépe než dřevěné hobliny a dvanáctkrát lépe než sláma. Na počátku je podestýlka dražší než jiné formy, neboť na průměrné stání je potřeba osm balíků, ale později je hospodárnější ji udržovat, neboť vyžaduje půl až jeden balík za týden. Když se podestýlka klade poprvé, je nutno ji zvlhčit, což pomáhá jejímu sednutí a aktivuje absorpční vlastnosti.
Tento materiál funguje tak, že vsakuje tekutiny do malé plochy ve spodní části podestýlky, podobným způsobem jako kočkolit pro domácí miláčky. Vrchní vrstva zůstane suchá. Tento způsob podestýlání ulehčuje práci, neboť čištění spočívá v častém odstraňování trusu a pohrbání povrchu. Mokrá část podestýlky by se měla odstraňovat jednou za pět až deset dní v závislosti na koni. Rovněž je vhodná pro hlubokou podestýlku.
Další velkou předností tohoto materiálu je skutečnost, že shnije na cenný kompost během pěti šesti týdnů, a proto se snadno odstraňuje. Jeho jedinou nevýhodou, kromě pořizovacích nákladů, je jeho polétavost (částice jsou menší a jemnější než u hoblin), takže není možné vrstvu po okrajích boxu navýšit. U nás je však špatně dostupná a bývá drahá.

Krouhaný papír
Vytváří nejméně prašnou podestýlku, a proto se často používá u koní s alergiemi na slámu nebo dýchacími problémy. Stále častěji se používá pro špičkové koně, jako jsou koně na military nebo dostihy, jejichž plíce potřebují být co nejméně zanesené prachem. Papír je lacinější než hobliny, ale na druhé straně potřebujeme vyšší podestýlku, neboť papír nasákne rychleji než hobliny nebo sláma. Jeho výhodou je nízká váha a snadnost manipulace, také to, že tvoří velmi teplou podestýlku.
Mezi nevýhody patří to, že se většinou získává z potištěného papíru,což může způsobit zbarvení srsti, zvláště u běloušů, a představuje to práci navíc. Rovněž je obtížné udržovat vyvezenou papírovou podestýlku za větrného počasí. Na jedno stání je třeba na týden kolem tří balíků.

Rašeliník
Můžeme ho použít pro podestýlání tam, kde je snadno k dostání. Stejně jako hobliny se většinou prodává v plastikových balících. Má svá pro i proti. Představuje pohodlnou podestýlku, není chutný a poměrně snadno se po použití zpracovává. Nicméně jeho hlavní výhodou oproti jiným formám podestýlky je jeho bezpečnost: v případě požáru nevzplane. Na druhé straně je však drahý, těžký na manipulaci, vyžaduje časté čištění boxu a provzdušňování, jinak se z něj stane kompaktní mokrá hmota. Je také tak tmavý, že je obtížné rozeznat mokré plochy.
Gumová rohož
Můžeme ji také použít pro podestýlání, ale kromě skutečnosti, že je naprosto bezprašná, je-li použita samostatně, má více nevýhod než výhod. Jednak nevypadá příliš přitažlivě a, což je důležitější, skýtá koni jen málo tepla a ochrany před průvanem. Nevsakuje vlhkost, a je-li použita bez jakéhokoliv dalšího materiálu, kůň trus rozšlape, lehne si do něj a tudíž bude neustále špinavý. Také koně neuchrání před úrazy (zvýšené strany běžné podestýlky jsou v tomto ohledu spolehlivější). Je-li použita samostatně, její hlavní výhodou, kromě naprosté absence prachu, je velmi levná údržba: po počáteční pokládce nemusíme kupovat další podestýlku a rohož by měla vydržet několik let. Čištění se provádí hadicí a je rychlé a jednoduché.

Čištění koně

12. května 2010 v 16:41 | Shery |  Péče o koně

Čištění koně

Péče o srst musí být důležitou součástí každodenního rozvrhu koně a to nejen proto, aby vypadal dobře. Mnohem důležitější je, že u koní chovaných na pastvě umožní kontrolovat případné známky poranění nebo problému: například pečlivé každodenní prohmatávání nohou vám umožní všimnout si horkých míst a otoků nebo prvních příznaků obtíží, jako je horečka. Naproti tomu ustájení koně, kteří se nemohou válet a drbat jako venku, pořebují každodenní péči k tomu, aby měli zdravou kůži a srst. Poníci, žijící celou dobu venku, potřebují mít mastnou srst, aby byla co nejvíce voděodolná, zatímco tvrdě pracující kůň nebo pony, kteří jsou po část dne ustájeni, a proto se v zimě stříhají a dekují, se mohou čistit důkladněji.
Každý kůň by měl mít své čistění, aby se zabránilo šíření infekcí a mělo by se skládat z :

Plastové hřbílko: Odstraňuje hrubé nečistoty a je to nejlepší pomůcka pro koně, kteří zrovna línají. Zároveň koně masíruje.
Gumové hřbílko: masíruje, odstraňuje prach, zaschlé bahno a chlupy. Můžeme o něj také čistit měkký kartáč.
Měkký kartáč: odstraňuje prach a nečistoty, dodává srsti koně lesk. Můžeme si vybrat z různé tvrdých žiní.
Tvrdý kartáč (rýžák): odstraňuje hrubší nečistoty a větší nánosy prachu, ovšem není vhodný pro citlivé koně s jemnou kůží.
Kopytní háček: slouží k čistění kopyt
Hřeben: k pročesávání nebo k protrhávání žíní.
Hadra k doleštění srsti:
Tak to je základní vybavení, dále ovšem v čistění můžeme mít gumičky na hřívu, mazání na kopyta, štětec na kopyta, stěrku na vodu, nůžky, houbičky a nějakou tu koňskou kosmetiku.
Čištění můžeme mít také ve speciálním boxu: