Červen 2010

Horses (everytime we touch)

21. června 2010 v 15:55 | Shery |  Videa

Klus

21. června 2010 v 15:31 | Shery |  Chody koně

Popis klusu

Klus je společně s krokem a cvalem jedním ze základních chodů koně. Průměrná rychlost v klusu je 14-18 km/h, ale závodní klusáci v klusáckých dostizích urazí kilometr i za něco málo přes jednu minutu. Nohosled je následující: současně levá přední a pravá zadní - vznos - současně pravá přední a levá zadní noha - vznos. Jezdec může vysedat. Tyto dva typy se nazývají střední klus lehký a pracovní. Klus je dvoudobý chod

Klus lehký

Jezdec koně tzv. "posbírá" na otěž a lehce pobídne přitlačením holení k sedlu, dosedá na vnější přední nohu. Vysedání by mělo být pružné a nenásilné. Častým chybováním je, že jezdec přepadává dopředu.

Klus pracovní

Tento chod je pomalejší, nevysedáme. Udržujeme lehké přilnutí, sedem pružně vyrovnáváme pohyb koně - holení pobídneme jenom jednorazově, když kůň samovolně zpomalí. Měli bychom být uvolněnější v kyčlích, nedržet se kolenama, uvolnit stehna, trup je vzpříma.

Klus prodloužený

Jezdí se zpravidla na dlouhých stěnách jízdárny nebo na diagonále v prodlouženém držení otěží a s lehkým přilnutím v mírně odlehčeném sedu. Pobízení holení nepřeháníme - nejde o zrychlení, ale o prodloužení chodu.Používá se zejména v drezůrních úlohách.


Zdroj: Wikipedie

Krok

21. června 2010 v 15:26 | Shery |  Chody koně

Popis kroku

Je to čtyřfázový chod, nohosled končetin je následující: pravá zadní - pravá přední - levá zadní - levá přední.
Rozlišujeme:
  1. Volný krok - kůň jde s uvolněnou hlavou, bez kontaktu s otěží. Umožňuje mu pohodlně a nerušeně kráčet vlastním tempem, je pro něj pohodlný. Toho jezdec využívá při tzv. krokování, tedy uvolňování koně před jízdárenskou nebo terénní prací.
  2. Střední krok - kůň jde s kontaktem otěže (na otěži), zadní nohy předšlapují přední o jednu stopu. Končetiny při posunu opisují ve vzduchu větší oblouk.
  3. Prodloužený krok - Kůň jde na otěži, nohy se při posunu hodně zvedají a dopadají minimálně dvě stopy před přední. Zabírají tak maximum prostoru. Prodloužený krok je nejrychlejším a nejaktivnějím "typem" kroku.
  4. Shromážděný krok - Kůň je na otěži, nohy kůň zvedá stejně vysoko jako u prodlouženého kroku, ale délka kroku je menší.
Sed v kroku
  1. Plný sed - jezdec musí sedět v sedle uvolněně a nerušit pohyb koně, jedině tak docílí správného sedu. Sedí na obou sedacích a stydké kosti. Páteř udržuje kolmo k zemi, nesmí prohýbat bedra dopředu. Ramena jsou vzad a dole, v přirozené poloze. Hlavu drží zpříma, nesmí se koukat se pod nohy koně. Otěž drží "jako ucho od půllitru", ale jen za ukazováček, prostředníček a prsteníček. Malíček je pod otěží a palec opřený o otěž na ukazováčku. S hubou koně jezdec udržuje lehký kontakt, loketní kost, malíček a otěž jsou v jedné přímce. Loket je zhruba pod bradou, tedy malinko předsunutý. Pata jezdce je pod hýžděmi, noha se nesmí posunovat moc dopředu. Pata musí být prošlápnutá. Třmen je našlápnutý v nejširším místě chodidla.
  2. Stehenní sed - někdy se mu říká také lehký nebo honební. Jezdec se z plného sedu lehce zvedne ve třmenech, mírně se předkloní a jeho těžiště splyne s těžištěm koně. Lýtka se nesmí posunovat dozadu, váha jezdce prošlapuje paty. Otěže můžou být zkráceny. Jezdec se dívá dopředu.
    Všichni začáteční jezdci se nejdříve učí jezdit krokem. Je důležité získat jistotu v sedle a udržet rovnováhu, správný plný i stehenní sed. Když tohle jezdec zvládá, může začít postupně klusat, cválat či přejít s koněm do trysku.

Zdroj: Wikipedie

Vtip 9

17. června 2010 v 16:33 | Shery |  Vtipy
Pasou se dva koně, a najednou okolo nich proběhne zebra.
,, Hele, Karel zase utekl z vězení"

Vtip 8

17. června 2010 v 16:31 | Shery |  Vtipy
Jde kůň, a najednou vidí, jak se kráva šplhá na strom.
,, Krávo, proč lezeš na strom?"
,, Jdu na jabka"
,, Jejda krávo, ty seš ale hloupá, vždyť lezeš na břízu !"
,, Mně je to jedno, jablka mám s sebou!

Vtip 7

17. června 2010 v 16:27 | Shery |  Vtipy
Přijde kůň do baru a objedná si pivo, vypije a zaplatí.
Když se chystá odejít, barman nahodí ,, víte, koně tady často nevídáme"
Kůň na to ,, a divýte se?! Pivo za 150 Kč ??!!

Ardenský kůň

16. června 2010 v 19:16 | Shery |  Plemena

Všeobecná charakteristika

Stavba těla: Jeden z nejtěžších, i když zdaleka ne nejvyšších tažných koní. Celkově působí Ardenský kůň dojmem velké síly a poslušnosti. Na chladnokrevníka vyniká rychlou a energickou akcí.
Hlava: Obvykle bývá lehčí a jemnější, než by se u takového koně očekávalo, má mírný, přátelský výraz, daleko od sebe posazené uši, výrazné oči a rovný profil.
Barva: Přednost mají bělouši, zvláště červení se smíšenou srstí. Vyskytují se také ryzáci, hnědáci či izabely a přípustné jsou všechny barvy s vyjímkou vraníků.
Výška: Od 15 do16 pěstí.

Ardenský kůň
Ardenský kůň
Ardenský kůň

Normandský kob

16. června 2010 v 18:56 | Shery |  Plemena

Všeobecná charakteristika

Stavba těla: Normandský kob je kvalitní tažný kůň, opravdový kob, nikoli chladnokrevník, robusní, ale ne hrubý. Je pracovitý, na pohled velmi atraktivní.
Hlava: Hrdě a vysoko vztyčená, uši středně dlouhé až krátké, čelo široké, oči jasné, uličnické. Chřípí je drobné, nozdry bývají také malé.
Barva: Obvykle se vyskytují hnědáci, tmaví hnědáci a ryzáci, občas grošáci a bělouši.
Výška: Od 15.3 do 16.3 pěstí, ale někdy i více, což je výška na koby nezvykle velká.

Normandský kob
Normandský kob

Bretaňský kůň (Breton)

16. června 2010 v 14:31 | Shery |  Plemena

Všeobecná chrakteristika

Stavba těla: Ačkoli si velký breton a poštovní breton jsou typově velice blízcí, lze přece jen snadno rozeznat, že ,,pošťák" je menší, lehčeji stavěný a má mnohem energičtější chod.
Hlava: Velká hranatá s mohutnými žuchvami, ale s přátelským výrazem, krátkýma, pohyblivýma ušima a malýma jasnýma očima. Nozdry jsou velké a otevřené.
Barva: Obvykle se vyskytují ryzáci nebo červení bělouši, ale přípustní jsou i jiní bělouši či hnědáci.
Výška: Pohybuje se od 15 do 16 pěstí.

Bretaňský kůň
Bretaňský kůň

Francouzský angloarab

16. června 2010 v 14:19 | Shery |  Plemena

Všeobecná charakteristika

Stavba těla: Masivně stavěný, ale přesto působící dojmem aristokrata. Postrádá však arogantní výraz vlastní některým plnokrvníků.
Hlava: Má rovný nebo mírně konvexní profil, jemné, čistě tvarované uši, moudré oči a lehce rozšířené chřípí s jemnými, pohyblivými nozdrami.
Barva: Vyskytuje se ve všech typech zbarvení, ačkoli nejčastěji jsou ryzáci. Mívá bílé odznaky na hlavě a na nohou.
Výška: Pohyboje se v rozmezí od 15.2 do16.3 pěstí.

Francouzský angloarab


Máš rád(a) zmrzlinu ??

11. června 2010 v 15:12 | Shery |  Ankety


Jak se dneska máš??

9. června 2010 v 15:35 | Shery |  Ankety


Koně

Vaše zážitky

9. června 2010 v 15:28 | Shery
 Ahoj....no....takže tady do komentářů můžete psát svoje zážitky od koní.
 Mě to docela zajímá, protože bych chtěla vědět, jaký má zážitky od koní taky někdo jinej než já.

Camargský kůň

8. června 2010 v 15:45 | Shery |  Plemena

Všeobecná charakteristika

Stavba těla:
Camargský kůň má vzhled primitivního divokého koně. Ocas je nízko nasazený a stejně jako hříva a kštice je velice dlouhý a hustý. Nohy jsou robusní a silné, kopyta, mimořádně tvrdá, dobře tvarovaná, takže se jen málokdy kovají.
Hlava:
Plochá a těžká s mohutně vyvinutými žuchvami, uši krátké a široké, oči jasné s inteligentním výrazem, posazené vysoko po stranách širokého čela.
Barva: Měla by být vždy bílá, ale občas se vyskytují hnědáci a ryzáci. Hříbata se rodí tmavá, podobně jako u lipiciánů, a věkem vybělí
Výška:
Průměrně 13.1 až 14.2 pěstí

Camargský kůň
Camargský kůň
Camargský kůň

Máš rád(a) koně ??

6. června 2010 v 18:21 | Shery |  Ankety

http://lemberk.vcm.cz/kone.JPG

Jezdíš na koni (poníkovi) ?

6. června 2010 v 18:17 | Shery |  Ankety

Koně



Western

4. června 2010 v 18:52 | Shery |  Jezdecké disciplíny

Westernové jezdecké potřeby a oblečení 

Nejnápadnější součástí výstroje tvoří westernové sedlo s "hruškou". Sedlo se pokládá na složenou deku (pad). Jednoduchá uzda většinou nemá nánosník. Někteří koně se uzdí tzv. bosalem. Typický a zažitý oblek pro western tvoří džínové kalhoty, kozačky a klobouk.

Soutěžní disciplíny

Disciplíny, které se během soutěží vypisují, můžeme rozdělit na 4 hlavní skupiny: halter, drezura, rychlost, práce. Téměř všechny disciplíny se dělí na junio (pro koně do 5 let) a senio (pro koně od 6 let a starší)

Halter

Při této disciplíně se koně posuzují "na ruce". Posuzují se chody koně v kroku a klusu. Dále se hodnotí stavba těla a charakter. Před posouzením se koně rozdělují do skupin podle věku a pohlaví.

Showmanship at halter

Při této disciplíně se hodnotí zručnost a profesionalita účastníka, tedy nehodnotí se kůň jako takový. Porota posuzuje upravenost koně a schopnost účastníka optimálním způsobem prezentovat svého koně před porotou.

Drezura

Dělí na 5 kategorií: western pleasure, western horsemanship, western riding, trail a reining.

Western pleasure
Kůň musí dávat najevo radost z jízdy, jak už napovídá sám název disciplíny (pleasure = potěšení, radost). Účastníci jezdí společně v jedné aréně a musí na levou i pravou ruku předvést walk, jog a lope. Jezdci musí držet otěže stále v jedné ruce a nesmějí ruce měnit. Volnou rukou se nesmějí dotýkat sedla. Porota posuzuje, zdali se kůň chová klidně a jak rychle reaguje na pomůcky jezdce.

Western horsemanship

Zde se posuzuje držení těla a jezdecká vyspělost jezdce. V této disciplíně existují dvě části: individuální úloha a společná úloha. Během té individuální musí jezdec absolvovat parkur. Během společné části musí všichni účastníci předvést své koně v základních chodech, tj. walk, jog, lope. Porota posuzuje sed a držení těla jezdců, způsob, jakým udílejí pomůcky koním, a celkový dojem, který dvojice vytváří.

Trail
Tato disciplína je vlastně parkur, který se skládá z různých překážek, které jezdec může potkat v přírodě. Např. ohradu, v níž jsou dvířka, která musí jezdec nejprve otevřít a zase zavřít, na zemi položené kladiny do tvaru písmene "L", mezi kterými musí jezdec s koněm projít couváním, kladina, přes kterou musí jezdec překročit směrem do strany, potok, přes který je postaven dřevěný úzký most.

Reining
Při reiningu jezdec předvádí schopnost maximálního ovládání koně při různých pohybech. Jezdec absolvuje zkoušku, ve které musí předvést různé cviky, např.: stops - zastavení, spin, rollbacks, překroky a kruhy ve cvalu.

Rychlost
Rychlostní závody westernu mají dvě možné disciplíny: barrel race a pole bending.

Barrel race
Při této hře jezdec musí s koněm projet kolem třech barelů sestavených do trojúhelníku. Kolem každého barelu musí udělat kolečko.Vyhrává ta dvojice, která má nejlepší čas průjezdu. Účastníci se smějí barelů dotknout, ale pokud ho převrátí, započítává se k času 5 vteřin navíc.


Pole blending
Při této disciplíně je opět testována také obratnost. Pro tuto zkoušku se postaví do řady za sebou 6 tyčí. Vzdálenost mezi jednotlivými tyčemi je 7 m. Jezdec s koněm musí prokličkovat kolem každé tyče od konce na začátek. Potom se obrátí a jede znovu nazpátek a na konci se vrátí podél všech tyčí. Za poraženou tyč se přičítá 5 trestných vteřin.

Pracovní element

Krása jízdy na koni ve westernovém stylu vyniká nejlépe, když pozorujeme jezdce s koněm při práci s dobytčím stádem. V kategorii pracovní rozlišujeme následující části: working cowhorse a cutting. Working cowhorse
V této části musí kůň projevit svou schopnost zvládat práci na ranči. Musí projevit nejen reiningové kapacity, ale také ukázat, že má vlastnost zvanou "cow sence". Cow sense (cit pro dobytek) znamená, že kůň je schopen rychleji myslet a rychleji manévrovat nežli telata a krávy ve stádě. Závod se skládá opět ze dvou částí: dry work (bez stáda) - podobá se zkoušce reiningu a fence work - opravdová práce se stádem. Při této poslední části se do arény vpouští tele. Kůň musí udržet tele pod kontrolou na krátké stěně arény a následně ho alespoň dvakrát přehnat podél dlouhé stěny, přičemž se tele musí před krátkou stěnou otočit směrem k ní. Nakonec musí tele nahnat tele doprostřed arény a jednou kolem něho objet kruh v obou směrech.
Cutting
Při této části musí kůň s jezdcem vyhnat označené zvíře ze stáda doprostřed arény. Tele se nesmí samovolně do stáda vrátit.

Jak se vlastně jezdí western

Jezdec udílí svému koni pokyny pomocí otěží.. Takzvaný neckreining je způsob, jak koni oznámit, co po něm jezdec požaduje. Použití rukou:
Westernový kůň se jezdí s volnou otěží. Pouze v případě, že je třeba koně korigovat, zkrátí jezdec mírně otěže a utvoří tak lehký elastický kontakt s hubou koně. Při westernu je důležité, aby otěže byly stejně dlouhé. Při správné délce otěží stačí pouze lehké znamení rukou, aby kůň pochopil, co se od něho právě žádá. Tahání za otěže je vždy chybou. Kůň, který je ježděn jemnou rukou, si zachová citlivou hubu a bude reagovat na lehké pobídky jezdce. Naopak kůň ježděný tvrdou rukou bude mít hubu tak necitlivou, tvrdou, že bude potřebovat stále důraznější pobídky pro to, aby reagoval správně. Správné a ohleduplné zacházení s hubou koně je jezdcova zodpovědnost a úkol. Jezdí-li jezdec s otěžemi v jedné ruce, musí tuto ruku udržet pokud možno stále v jedné poloze. To je předpoklad pro ježdění s klidnou rukou. V případě, že je třeba koně korigovat napne jezdec lehce otěže pro dostatečný kontakt s hubou koně.
Cvičení pro získání jemné ruky:
Jezdec se pokusí o zastavení koně z klusu tak, že se posadí hlouběji do sedla a tichým klidným hlasem řekne Hooou. Když je jezdcův hlas přitom klidný a tichý, je velmi pravděpodobné, že i jeho pomůcka rukou bude jemná. Pokud však jezdec koně ostře, hlasitě okřikne, má tendenci prudce trhnout otěžemi, a tak koně donutit k zastavení.
Neckreining
způsob ovládání koně pomocí doteků otěží na krku koně. Když jezdec přiloží otěž k jedné straně krku koně, musí kůň změnit směr pohybu. například v oblouku musí jezdec přiložit vnější otěž ke krku koně a vnitřní dát naopak od něj. při ovládání koně pouze jednou rukou může dát jezdec pobídku k projetí oblouku tak, že prstem, který má mezi otěžemi, mírně napne vnitřní otěž. Dobře trénovaný kůň tuto pomůcku nepotřebuje, ale pro naučení metody neckreining to může sloužit jako pomůcka. Pomůcky otěžemi při neckreiningu doprovází pomůcky holeněmi. Chceme- li např. projet oblouk doprava, přiložíme koni ke krku levou otěž. Levá holeň lehce tlačí na bok koně a pravou držíme od koně. Takto umožníme koni jít směrem doprava. V obratu nesmí jít kůň takzvaně "po pleci". Obě ramena jsou kolmo ke hřbetu. Trup koně může být lehce ohnut.

PRÁCE - Jízda na koni ve westernovém stylu vyniká nejlépe, když pozorujeme jezdce s koněm při práci s dobytčím stádem. V kategorii práce rozlišujeme následující části: working cowhorse a cutting.

Working cowhorse
Zde musí kůň projevit svou schopnost zvládat práci na ranči, projevit nejen reiningové kapacity, ale také ukázat, že má vlastnost zvanou "cow sence". To znamená, že kůň je schopen rychleji myslet a manévrovat nežli telata a krávy ve stádě. Závod se skládá opět ze dvou částí: dry work, který je bez stáda a podobá se zkoušce reiningu, a fence work, to je opravdová práce se stádem. Při fence work se do arény vpouští tele. Kůň musí udržet tele pod kontrolou na krátké stěně arény a následně dvakrát přehnat podél dlouhé stěny. Nakonec musí tele nahnat doprostřed arény a jednou kolem něho objet kruh v obou směrech.


Cutting
Při cutting musí jezdec s koněm odpojit jedno předem určené tele ze stáda a udržet ho mimo něj.

Voltiž

4. června 2010 v 18:47 | Shery |  Jezdecké disciplíny

Voltižní ježdění

Když se řekne voltiž, ne každý ihned ví, o co se jedná. Zjednodušeně se dá říct, že jde o gymnastiku na hřbetě neosedlaného a cválajícího koně. Kůň se při voltiži pohybuje v kruhu s minimálním průměrem cca 13 m na uvolněné lonži a jezdec provádí na hřbetu koně různé cviky a figury.
Kůň je oděn do speciální voltižní výstroje, která se používá pouze pro tento sport avšak některé části připomínají výstroj koně používanou k lonžování.

Postroj

Voltižní obřišník:
• je vybaven dvěma úchytnými oblouky, pro jezdce, aby se mohl přidržovat při různých obratech, atd., pod voltižní obřišník se vkládá dečka, proti odření hřbetu koně.
Vyvazovací otěže s gumovým kroužkem
• vyvazovací otěže jsou upevněny k obřišníku a zamezují koni, aby zvedal hlavu, což by způsobovalo tzv. vyklenutí hřbetu a tím i méně vzhledný pohyb koně.

Voltižní soutěže

Během voltižní soutěže musí družstvo jezdců předvést některé povinné cviky a volné cviky. Některé sestavy se cvičí jednotlivě, jiné zase ve dvojicích, ve trojicích atd. Nehodnotí se jen sestava samotná, ale také styl a elegance výskoku na koně, návaznost jednotlivých cviků na sebe a seskok. Rozhodčí dále udílí známky také za celkový dojem celé jízdy. Do této kategorie hodnocení se řadí prezentace soutěžících, způsob a styl vedení koně, celkový průběh atd. Známky jsou udíleny v rozmezí od 1 do 10, stejně jako je tomu v drezuře. V případě, že soutěžící nepředvede určitý cvik z povinných prvků, nedostane žádnou známku a tím pádem ani žádné body. Pro všechny cviky je prioritou náskok a seskok.

Popis náskoku a seskoku

• Náskok na koně do běžného sedu vypadá asi tak, že cvičenec přiběhne ke koni a uchopí madla, přičemž stále běží s koněm vedle jeho vnitřní přední nohy. Poté následuje odraz, cvičenec vyskočí do výšky a přehodí pravou nohu přes hřbet koně.
• Seskok z běžného sedu se provádí tak, že cvičenec nejprve zhoupne své nohy dopředu a ihned dozadu v jednom pohybu. Při zhoupnutí dozadu se dostane nad hřbet koně, kde své nohy snoží k sobě a doskočí na zem vedle koně. Cvičenky seskakují jiným způsobem a to tak, že přehazují pravou nohu přes krk koně.

Od A do J

3. června 2010 v 17:38 | Shery |  Slovníček pojmů
Akce - pohyb končetin z hlediska výšky, souvisí se stavbou kostry. Má vliv na chod koně. Akce může být vysoká, nízká, volná, vázaná a podobně.
Bahenní horečka - nemoc, která způsobuje boláky na spodní části nohou. Její příčinou jsou paraziti, kteří se dostanou do kůže spolu s bahnem.
Crossbreeding - křížení mezi dvěma plemeny nebo skupinami koní. Výběrový crossbreeding dovoluje přeést na potomstvo žádoucí znaky a pak je příbuzenským křížením upevnit.
Cross Country - parkur s pevnými překážkami v terénu, ktrerý musí jezdec zvládnout v předepsaném čase.
Cval - třífázový základní chod koně.
Černé znaky - některé černé partie hnědáků a plaváků- např. hříva, ocas a spodní část nohou.
Čistokrevný kůň -kůň, který má oba rodiče ze stejného plemene. Toto plemeno je zaznamenávo v plemenné knize.
Čištění - denní čištění koně, při němž ho hřebelcujeme, kartáčujeme a čistíme kopyta.
Drezura - výcvik koně s cílem seznámit ho se stále jemnějším dáváním pomůcek a ježdění stále obtížnějších lekcí. Drezura je soutěžní disciplínou.
Elektrický ohradník - způsob oplocení, používá se drát napájený elektřinou. Je nutné pravidelné kontroly.
Gymkhana - amatérské soutěže pro jezdce a koně, při kterých ukazují svou obratnost a talent.
Hackamore - typ uzdění, kde se nepoužívá udidlo.
Haute-école - pokročilá jezdecká forma klasického jezdeckého umění. Nejznámnější je Španělská jezdecká škola ve Vídni.
Hřebec - nekastrovaný samec koně
Hřeben krku - střed oblouku v horní části krku.
Hýbla - ramena pákového udidla.
Chladnokrevník - mohutný těžce stavěný kůň , jehož původ se odvozuje od západoevropských divokých koní.
Chod - způsob, jakým se kůň pohybuje vpřed. Základní chody jsou krok, klus, cval a trysk.
Jelení krk - kůň s vypouklým hrdlem. Není žádoucí.
Jezdecká dráha - otevřený výcvikový prostor pro jezdce a koně. Obvykle je ohraničena nízkým plotem. Může být použit jako drezurní čtverec nebo jako skoková jízdárna.
Jezdecká výstroj - sedlo, uzda, uzdečka a další výbava k ovládání koní při jízdě.
Jezdecký bičík - bičík pro výcvik drezurního koně je 110 cm až 120 cm dlouhý a pružný. Používá se k pobízení koně, když nestačí pomůcky stehny a sedem.
Jízdárna - jezdecká dráha v hale, která je obehnána hrazením, tj. lehce zešikmenou masivní prkennou stěnou.

Od K do R

3. června 2010 v 17:03 | Shery |  Slovníček pojmů
Kadence - je to počet kroků nebo cvalových skoků za určitou dobu.
Kandáre - uzdění se dvěma udidly. Používají je zkušení jezdci v drezuře a to teprve od určité úrovně.
Klabonos - vyklenutý konvexní profil koně. Je někdy nazýván ,,římský nos".
Klisna - samice koně starší než čtři roky.
Klisnička - samice koně do čtyř let.
Klus - je to druhý chod koně.
Kob - robustní, krátkonohý kůň schopný nést značnou zátěž, vysoký do 1, 50 metru. Je to spíše typ a ne plemeno
Kondice - momentální stav organismu zvířete.
Konstituce - trvalý stav organismu zvířete, projevující se silou, zdatností, vytrvylostí a schopností odhodlávat vnějším vlivům. Může být slná, slabá, tvrdá a podobně.
Koňský přívěs - slouží k přepravě koní a poníků.
Kravský postoj - sblížená hlezna zadních nohou.
Krok - je to nejpomalejší chod koně.
Kříženec - potomek příslušníků různých plemen nebo neznámých plemen.
Křižování - kůň cválá předními končetinami na jinou stranu než zadními, například levá zadní - pravá zadní + pravá přední - levá přední, přičemž správně by mělo být levá zadní - pravá zadní + levá přední - pravá přední. Tento cval je pro jezdce nepohodlný, negativně ovlivňuje stabilitu koně a má nežádoucí vliv na další rozvoj koně. Odbornou a trpělivou prací na lonži lze odstranit. Vyskytuje se hlavně u mladých nebo nepřiježděných koní.
Kydání - vyklízení trusu ze stáje.
Lekce - určité cvičení nebo část úkolu v dreruzní zkoušce.
Lícnice - část uzdění, která drží udidlo na místě. Provléká se čelenkou, připevňuje je k nátylníku a k udidlu.
Lonže - asi 8 metrů dlouhá a 3 centimerty široká oprať, která má na jednom konci poutko, na druhém sponu či háček. Slouží k práci s koněm v kruhu. Lonž používáme lehčí, aby koně netlačila.
Louplá záď - mohutně osvalená záď těžkých koní s výrazným žlábkem uprostřed.
Mimochod - zvláštní chod, při kterém se pohybují končetiny na stejné straně, tj. součastně obě levé a obě pravé nohy. Pro mnoho zvířat je to přirozený chod.
Mírný kůň - kůň, který má mírnou povahu a nedá se jen tak rozrušit.
Moučný nos - Bíle zbarvené chřípí.
Nánosník - část uzdy, která spočívá na nose koně a slouží k zesílení účinku udidla, resp. udržení na ho na jednom místě.
Nájemné ustájení - koně nebo poníka chováme na cizím pozemku nebo v cizí stáji a platíme za to, že je tam o něj postaráno.
Nátylník - část uzdění, leží na temeni hlavy a rozdvojuje se v lícnici na porhrdelník.
Obvod holení - důležitá míra koně, která ukazuje, jak má kvalistí kosti končetin, a s tím také nanaznačuje, jakou zátěž je kůň schopný nést. Měří se páskovou mírou.
Oddíl - tvořit oddíl: Koně jdou jeden za druhým ve stopě.
Odstup - prostor mezi dvěma jezdci. Na dráze i v terénu je třeba z bezpečnostiních důvodů udržovat odstup minimálně 2 metrů ( asi jednu "koňskou délku") od předního jezdce.
Ohlávka - uzdění bez udidla, které se používá k přivázaní a vedení koně.
Okusování koryta - stájový zlozvyk. Kůň okusuje předeními zuby dveře stáje, žlab a jiné předměty a přitom nasává vzduch.
Oprať - součást postroje tažných koní, sloužící k jejich ovládání. Bývá kožená nebo popruhová.
Ostruhy - kovové třmínky s ktratší či delší špicí vybíhající dozadu, které se připevní ne jezdecké boty. Ostruhy se nasazují s krátkým tlakem a mají přimět koně ke zvýšené aktivitě zadních nohou.
Otěžě - součást postroje jezdeckých koní, jíž se kůň ovládá. Bývají kožené, popruhové, silonové a podobně. Konce otěží (jsou dvě) mohou být sešité nebo volné.
Paraziti - škodliví živočichové, např. červi nebo vši. Objevují se ve střevech, na srsti a někdy na plicích.
Paráda - působení jezdce, pokud chce upozornit koně a snížit tempo (poloviční aretta neboli zádrž) či koně přimět k zastavení (paráda).
Parkur - závod pro pokročilé jezdce. Tento závod produkuje skoky.
Pastva - venkovní výběh nebo louka kde kůň spásá trávu.
Pěst - starobylé jednotky, které udávají míru koně. Jedna pěst je asi 10 cm.
Plemenná kniha - kniha určitého plemene koně, kde jsou záznamy o všech předcích. Každé plemeno má svou plemennou knihu.
Plemeno - skupina zvířat, která výběrovým chovem získala stejnorodé genetické vlastnosti, podobující se navenek podobným vzhledem. Vyhovující jedinci se zapusují do plemenné knihy a slouží k danému chovu.
Plnokrevník - kůň, který má oba plnokrevníé rodiče.
Podbradník - část uzdy, která se zapíná pod bradou koně a zabraňuje mu otvírání huby.
Podbřišník - kožený nebo popruhový řemen. Slouží k upevnění sedla na místě. Obepínáme jim břicho koně v místě za loktem u předních nohou. Neměl by dřít ani kluzat.
Podříznutí ocasu - chirurgická úprava svalů pod ocasem, která nutí ocas nosit přiměřeně vysoko. Užívá se hlavně v Americe, v mnoha státech je zakázáno.
Polokrevník - kůň, který má jednoho plnokrevného rodiče.
Pomůcky - pomůckami dává jezdec koni na souměrnou, co od něho chce. Přirozené pomůcky jsou stehny, sddem a otěží. Umělé pomůcky jsou bičík, ostruhy a také prut.
Pomůcky k lonžování - k lonžování koní používáme obnosek (koženou ohlávku bez udidla), vyhazovací otěž, odbřišník, jezdeckou uzdečku a lonžovací oprať lonž.
Pouštní koně - plemena východního původu, dobře přizpůsobená vysokým teplotám, s jemnou kostrou a tenkou kůží.
Prut - obzvlášť dlouhý bičík s asi 2 metry dlouhou rukojetí a asi 3 metry dlouhou šňůrou, který se používá hlavně jako pomůcka při lonžování,
Průkaz - od roku 2004 musí mít všichni koně a poníci Evropské unie průkazy. Uvádí se v nich podrobný popis vzhledu a záznamy o veterinárním vyšetření.
Příbuzenská plemenitba - páření blízce příbuzných zvířat např. sourozenců nebo rodičů a potomků. Uplatňuje se při upevňování vlastností nových plemen, vyžaduje však velké zkušenosti a výběr bezvadných potomků.
Remnota - mladý tří až čtyř letý necvičený kůň, původně určený pro potřeby armády, dnes obecně.
Rodokmen - podrobný záznam o předcích zvířete.
Rous - Dlouhé chlupy na spodní části končetin, zvláště u chladnokrevných koní.
Rozhazování - odchylování končetin směrem ven při pohybu, často u koní vadným postojemnebo značně širokoprsích.
Rozsocha - oblouková část sedla nad kohoutkem. V nouzi se lze za ni přidržet.
Ruka - často používaný pojem, který má více významů. Na dráze jedeme na buď pravou ruku (tzn., že pravá ruka jezdce směřuje k vnitřní straně dráhy) nbo na levou ruku (levá ruka jezdce směřuje dovnitř). Střídání rukou znamená projetí dráhy napříč, abychom při dosažení stopy dále jeli obráceně. Mít měkkou ruku znamená dávat jemné a plynulé pomůcky otěží. Vést koně na ruce znamená vést koně za vodítko nebo za otěž aniž bychom na koni seděli.

Od S do Ž

3. června 2010 v 16:54 | Shery |  Slovníček pojmů
Sedlání - nasazování koňské výstoje.
Sedlovna - místnost, v níž se uchovávají sedla a uzdy.
Skoková jízdárna - tréninkové cvičiště pro parkurové jezdce a koně s překážkami, které můžeme vidět i na soutěžích.
Skoková zkouška - soutěžní disciplína, při níž kůň a jezdec musí překonat více překážek za sebou v určitém pořadí.
Skokový bičík - skokvý bičík je zřetelně kratší a ne tak elastický jako bičík pro drezurní jízdu, většinou je na konci opatřen plácačkou.
Soumar - kůň (ale i jiné zvíře), určený k nošení nákladů ve zvláštních vacích, brašnách nebo koších po obou stranách hřbetu.
Spřežení - koně v postoji pro práci v zápřeži. Podle počtu koní a způsobu zápřeže se dělí na jedno až dvaceti spřeží. Za sebou jsou koně zapřežni v tandemu (2), randomu (3), vedle sebe ve dvojspřeží (2), trize nebo ruské trojice (3) nebo quardize (4). Ve více spřežení jsou obvykle v párech za sebou, při lichém počtu jsou vpředu tři koně vedle sebe.
Stájové skvrny - špinavé fleky na srsti koně od mokré podestýlky nebo hnoje ve stáji.
Stavba těla - zevnějšek koně nebo poníka. Tvar těla a poměr jednotlivých částí.
Stopa - stopa kopyt jednoho koně nma dráze. První stopa probíhá přímo na okraji, druhá vedle ní.
Stíhání - dochází při něm ke styku předních a zadních končetin. Podle výšky akce se koně zraňují mapř. na holeni, což způsobuje vznik návních kostí.
Strouhání - je to střetání dvou sousedních končetin, přičemž často dochází k poranění. Dochází k němu při zametání.
Střel - část kopyta zajišťující jehopružnost a roztažitelnost. Onemocnění střelu je pro koně velmi nebezpečné.
Substance - podstata, funkční hmota koňského těla, především kostry svalstva.
Štičí profil - konkávní profil charakterisstický pro arabské koně.
Teplokrevník - lehčí kůň používaný k jízděa lehčímu tahu. Obvykle má určitá podíl orientální krve.
Těsné kopyto - má patkové hrany vzdálené od sebe méně než jednu pětinu chodidlového okraje. Vzniká přílišným seřezáváním nebo hnilobou střelky.
Trup - část těla mezi předníma a zadníma nohama.
Třmen - kovový kruh s příčkou, v němž spočívá noha jezdce. Třmen je připevněn k sedlu dlouhým koženým páskem - třmenovým řemenem.
Typ - existují skupiny koní, které nelze označit za plemeno, ale svým vzhledem s výkonem splňují určité nároky např. hunteři, hackové apod. Pro typy se nevedou plemenné knihy.
Udidlo - kovová součást uzdění, někdy poměděná ( existují i gumová udidla), která se vkládajá koni do huby a jezdci umožňuje řídit koně pomocí otěží. Existuje ,noho různých udidel, která se používají různě. Nejpoužívanější je stíhové udidlo. Kandárové udidlo je podstatně tvrdší a smí jej používat pouze pokročilí jezdci.
Úhoří pruh - pruh tmavé srsti, od krku k ocasu, charakteristcký pro divoké koně a primitivní plemena.
Ustájení - způsob umístění zvířat ve stáji. Používá se ustájení vazné (omezuje pohyb zvířat) nebo volné (využívá výběhy a pastvu). Koně umisťujeme při ustájení do boxů.
Ustájení na pastvině - venkovní způsob ustájení.
Uzda - uzdění s jednoduchým udidlem. Slouží k tomu, abyste koně řídili a měli ho pod kontrolou.
Valach - kastrovaný hřebec koně.
Vodící šňůra - krátké vodíko s háčkem, které se připevní k ohlávce koně a slouží k vedení a přivázaní koně.
Volný box - stáj, ve které se koně mohou volně pohybovat.
Vrtkavý kůň - kůň, který tvrdohlavě odmítá upislechnout naše rozkazy.
Základní barva - barva celého těla bez odznaků na nohou a na hlavě.
Zdravotní stav - celkový tělesný stav zvířete. Zdravý kůň je svalnatý a má lesklou srst, která je na dotek hladká.
Zkouška všestranné způsobilosti ( military) - výkonnostní zkouška, která sestává ze tří samostatných zkoušek: drezúry, jízdy v terénu a skokové zkoušky.
Značkování - označení koně za účelem identifikace. Tradičnš se používá výžeh, tj. značkování rozpálenám železem určitého tvaru. Výžeh bývá nahrazován zmrazováním, kdy je železo zchlazeno tekutým dusíkem a přiloženo na kůži. Na zmrazeném mísě pak vyroste srst bílém barvy. Ke značkování se používá také tetování (nejčastěji v tlamě) nebo elektronické čipy.
Známky dobrého zdraví - kůň je celkové zdravý, nekulhá a nemá potíže s dýcháním.
Žokej - nebo také jockey, jezdec, který koně vede v dostihu. V poslední době to bývají stále častěji ženy.
Žuchvy - nejširší místo hlavy koně nad kloubem spojující čelisti. Nahromadění svalů v této partii, tzv. hrubé žuchvy, kazí vzhled hlavy a je časté u chladnokrevných plemen

Slovníček pro zasmání

3. června 2010 v 16:50 | Shery |  Slovníček pojmů
Branky - kovové nebo dřevěné konstrukce zhotovené pro pobavení koní
Cval - chod, jenž kůň používá příležitostně při návratu do stáje
Čištění - dokonalé umění jak přemístit prach z vlastního koně na sebe
Dostih - to, co provádí vaše srdce po nahlédnutí do účtu od veterináře
Dýchavičnost - stav, k němuž dochází u všech zúčastněných při úklidu sena
Hovada - savý hmyz vybavený radarovým systémem; obvykle dosahuje velikosti malého ptáčka
Hřebeček - to, co vaše kobyla porodí pokaždé, když si přejete kobylku
Kohoutek - pravý důvod , proč tak zřídka vidíte jezdit muže bez sedla
Kolika - stav zažívacího systému vzniklý v důsledku požití potravy u stánků na jezdeckých h závodech
Krmivo - finančně náročná substance zpracovávaná manufakturně na velké množství hnoje
Lonžování - tréninková metoda, hojně využívaná koňmi. Majitelé jsou při ní nuceni otáčet se v malých kroužcích, až úplně zblbnou a odpadnou, takže kůň se může konečně vrátit k pastvě
Mouchy - záminka, které kůň využívá k tomu, aby vás mohl nakopnout , aby si mohl vyhodit nebo se o vás opřít, přičemž nesmí být potrestán
Mustang - něco, za co by váš drahý manžel velice rád vyměnil vašeho milovaného koně, hlavně aby byl červený a měl v pořádku brzdy
Nabídkový katalog - ilustrovaná brožovaná příručka nabízející široký sortiment zboží, z něhož valná většina již není na skladě
Otlaky od podbřišníku - bolestivý otok a zhmožděnina, která vzniká v místech, kde mohutná stříbrná spona opasku přesahuje na břiše okraj kalhot
Podkovy - drahé půlkulaté kovové předměty, které koně velice rádi ztrácejí
Pinto - strakatý (obvykle zeleno-bílý) barevný typ, v nějž se promění váš čerstvě umytý šiml poté, co jste jej nechaly deset minut o samotě
Pony - skutečná velikost hřebce, jehož mražené semeno jste si nechali poslat, ačkoli byl inzerován jako 170 cm vysoký
Rašple - abrasivní dlouhý kus kovu, určený ke strhnutí kůže z vlastních prstů
Roček - věk, v němž kůň zapomene kompletně všechno, co jste jej do té doby naučili
Mladí koně - obecně používaný termín pro všechny koně, kteří jsou dost staří na to, aby vás pokousali a pokopali, ale nejsou ještě dost staří na to, aby vás zašlapali do země
Seno - zelený pichlavý materiál, který se zachytává mezi vrstvami ošacení, především pak na choulostivých místech
Skoková příprava - charakteristický pohyb, který kůň provádí v okamžiku, kdy dostává injekci
Spavá nemoc - stav, jenž u majitele klisny nastává v okamžiku, kdy se u klisny objevují první stahy a začíná rodit. Způsobuje ji řada probděných nocí a projevuje se podrážděností, zarudlýma očima a vzhledem zombie. Může trvat i několik týdnů
Sedlo - velmi nákladné kožené zařízení, které jezdci dodává falešný pocit sebedůvěry
Sedlovna - místnost, kam se ukládají všechny pomůcky nezbytné pro práci s koněm a pro ježdění, přičemž žádnou z nich nelze objevit dříve než za 30 minut
Vodítko - dlouhý předmět uzpůsobený k získání popálených dlaní. Občas je koně využívají k tomu, aby se majitelé trošku proletěli
Všestranost - schopnost majitele vyházet hnůj, opravit ohradu a najít zaběhnutého koně; to vše v jednom odpoledni
Vyběrák na kopyta - užitečný kovový zahnutý nástroj, s nímž lze pohodlně odstranit psí hovínka z podrážky
Zauzlení střev - vnitřní stav většiny jezdců před startem
Zelenáč - popis barvy obličeje majitele koně, který právě obdržel účet od renomovaného trenéra
Zchromnutí - stav většiny jezdců po několika prvních lekcích v sedle; u svátečních jezdců může jít o chronický stav
Zoo - typická atmosféra panující ve většině stájí

Vtip 6

3. června 2010 v 16:41 | Shery |  Vtipy
Jede chlap po poušti a najednou se mu rozbije auto. Vystoupí a koukne se na motor.
Najednou běží kolem bílý kůň a říká: "Je to v karburátoru" a odběhne.
Chlap se zarazí, ale dál kontroluje motor.
Pak ale běží kolem druhý bílý kůň se slovy: "Je to v karburátoru"a odběhne.
Chlap už si myslel, že se zbláznil, ale dál hledá závadu v motoru.
Nakonec běží kolem třetí bílý kůň a jak se dalo čekat říká: "Je to v karburátoru" a odběhne.
Teď už to chlap nevydrží a zkontroluje karburátor a opravdu najde chybu. Opraví ji a jede do blízké oázy a říká kamarádovi: "Mně se rozbilo auto a najednou běží kolem tři bílí koně a pořád říkají, že je to v karburátoru a měli pravdu."
A kamarád mu říká: "To jsi měl ještě štěstí. Tady běhaj ještě černý koně a ty autům vůbec nerozumí."

Stay The Distance

2. června 2010 v 19:59 | Shery
[easygames src="http://hry.blog.cz/components/flash/staythedistance.swf" width="420" height="355" thumb="http://hry.blog.cz/components/images/staythedistance1.gif"]


Nejvyšší kůň na světě

1. června 2010 v 15:12 | Shery |  Zajímavosti
Držitelem zaznamenaného rekordu ve výšce je valach belgického tažného koně jménem Radar, pocházející z Texasu, s výškou 19.3 dlaní a 0,5 palce čili 2,02 m. Existují neoficiální záznamy z roku 1904 o koni, který měřil přes 21 dlaní (2,13 m)

Nejmenší kůň na světě

1. června 2010 v 15:02 | Shery |  Zajímavosti
Koněm s nejmenší zaznamenanou výžkou je Thumbelina, která v pěti letech měřila pouhých 43 cm. Je tedy trpasličím miniaturním koněm. Většina miniaturních koní měří v dospělosti 71 - 86 cm. Po narození vážila Thumbelina pouhých 4,5 kg, zatímco dnes má 27 kg.