Od K do R

3. června 2010 v 17:03 | Shery |  Slovníček pojmů
Kadence - je to počet kroků nebo cvalových skoků za určitou dobu.
Kandáre - uzdění se dvěma udidly. Používají je zkušení jezdci v drezuře a to teprve od určité úrovně.
Klabonos - vyklenutý konvexní profil koně. Je někdy nazýván ,,římský nos".
Klisna - samice koně starší než čtři roky.
Klisnička - samice koně do čtyř let.
Klus - je to druhý chod koně.
Kob - robustní, krátkonohý kůň schopný nést značnou zátěž, vysoký do 1, 50 metru. Je to spíše typ a ne plemeno
Kondice - momentální stav organismu zvířete.
Konstituce - trvalý stav organismu zvířete, projevující se silou, zdatností, vytrvylostí a schopností odhodlávat vnějším vlivům. Může být slná, slabá, tvrdá a podobně.
Koňský přívěs - slouží k přepravě koní a poníků.
Kravský postoj - sblížená hlezna zadních nohou.
Krok - je to nejpomalejší chod koně.
Kříženec - potomek příslušníků různých plemen nebo neznámých plemen.
Křižování - kůň cválá předními končetinami na jinou stranu než zadními, například levá zadní - pravá zadní + pravá přední - levá přední, přičemž správně by mělo být levá zadní - pravá zadní + levá přední - pravá přední. Tento cval je pro jezdce nepohodlný, negativně ovlivňuje stabilitu koně a má nežádoucí vliv na další rozvoj koně. Odbornou a trpělivou prací na lonži lze odstranit. Vyskytuje se hlavně u mladých nebo nepřiježděných koní.
Kydání - vyklízení trusu ze stáje.
Lekce - určité cvičení nebo část úkolu v dreruzní zkoušce.
Lícnice - část uzdění, která drží udidlo na místě. Provléká se čelenkou, připevňuje je k nátylníku a k udidlu.
Lonže - asi 8 metrů dlouhá a 3 centimerty široká oprať, která má na jednom konci poutko, na druhém sponu či háček. Slouží k práci s koněm v kruhu. Lonž používáme lehčí, aby koně netlačila.
Louplá záď - mohutně osvalená záď těžkých koní s výrazným žlábkem uprostřed.
Mimochod - zvláštní chod, při kterém se pohybují končetiny na stejné straně, tj. součastně obě levé a obě pravé nohy. Pro mnoho zvířat je to přirozený chod.
Mírný kůň - kůň, který má mírnou povahu a nedá se jen tak rozrušit.
Moučný nos - Bíle zbarvené chřípí.
Nánosník - část uzdy, která spočívá na nose koně a slouží k zesílení účinku udidla, resp. udržení na ho na jednom místě.
Nájemné ustájení - koně nebo poníka chováme na cizím pozemku nebo v cizí stáji a platíme za to, že je tam o něj postaráno.
Nátylník - část uzdění, leží na temeni hlavy a rozdvojuje se v lícnici na porhrdelník.
Obvod holení - důležitá míra koně, která ukazuje, jak má kvalistí kosti končetin, a s tím také nanaznačuje, jakou zátěž je kůň schopný nést. Měří se páskovou mírou.
Oddíl - tvořit oddíl: Koně jdou jeden za druhým ve stopě.
Odstup - prostor mezi dvěma jezdci. Na dráze i v terénu je třeba z bezpečnostiních důvodů udržovat odstup minimálně 2 metrů ( asi jednu "koňskou délku") od předního jezdce.
Ohlávka - uzdění bez udidla, které se používá k přivázaní a vedení koně.
Okusování koryta - stájový zlozvyk. Kůň okusuje předeními zuby dveře stáje, žlab a jiné předměty a přitom nasává vzduch.
Oprať - součást postroje tažných koní, sloužící k jejich ovládání. Bývá kožená nebo popruhová.
Ostruhy - kovové třmínky s ktratší či delší špicí vybíhající dozadu, které se připevní ne jezdecké boty. Ostruhy se nasazují s krátkým tlakem a mají přimět koně ke zvýšené aktivitě zadních nohou.
Otěžě - součást postroje jezdeckých koní, jíž se kůň ovládá. Bývají kožené, popruhové, silonové a podobně. Konce otěží (jsou dvě) mohou být sešité nebo volné.
Paraziti - škodliví živočichové, např. červi nebo vši. Objevují se ve střevech, na srsti a někdy na plicích.
Paráda - působení jezdce, pokud chce upozornit koně a snížit tempo (poloviční aretta neboli zádrž) či koně přimět k zastavení (paráda).
Parkur - závod pro pokročilé jezdce. Tento závod produkuje skoky.
Pastva - venkovní výběh nebo louka kde kůň spásá trávu.
Pěst - starobylé jednotky, které udávají míru koně. Jedna pěst je asi 10 cm.
Plemenná kniha - kniha určitého plemene koně, kde jsou záznamy o všech předcích. Každé plemeno má svou plemennou knihu.
Plemeno - skupina zvířat, která výběrovým chovem získala stejnorodé genetické vlastnosti, podobující se navenek podobným vzhledem. Vyhovující jedinci se zapusují do plemenné knihy a slouží k danému chovu.
Plnokrevník - kůň, který má oba plnokrevníé rodiče.
Podbradník - část uzdy, která se zapíná pod bradou koně a zabraňuje mu otvírání huby.
Podbřišník - kožený nebo popruhový řemen. Slouží k upevnění sedla na místě. Obepínáme jim břicho koně v místě za loktem u předních nohou. Neměl by dřít ani kluzat.
Podříznutí ocasu - chirurgická úprava svalů pod ocasem, která nutí ocas nosit přiměřeně vysoko. Užívá se hlavně v Americe, v mnoha státech je zakázáno.
Polokrevník - kůň, který má jednoho plnokrevného rodiče.
Pomůcky - pomůckami dává jezdec koni na souměrnou, co od něho chce. Přirozené pomůcky jsou stehny, sddem a otěží. Umělé pomůcky jsou bičík, ostruhy a také prut.
Pomůcky k lonžování - k lonžování koní používáme obnosek (koženou ohlávku bez udidla), vyhazovací otěž, odbřišník, jezdeckou uzdečku a lonžovací oprať lonž.
Pouštní koně - plemena východního původu, dobře přizpůsobená vysokým teplotám, s jemnou kostrou a tenkou kůží.
Prut - obzvlášť dlouhý bičík s asi 2 metry dlouhou rukojetí a asi 3 metry dlouhou šňůrou, který se používá hlavně jako pomůcka při lonžování,
Průkaz - od roku 2004 musí mít všichni koně a poníci Evropské unie průkazy. Uvádí se v nich podrobný popis vzhledu a záznamy o veterinárním vyšetření.
Příbuzenská plemenitba - páření blízce příbuzných zvířat např. sourozenců nebo rodičů a potomků. Uplatňuje se při upevňování vlastností nových plemen, vyžaduje však velké zkušenosti a výběr bezvadných potomků.
Remnota - mladý tří až čtyř letý necvičený kůň, původně určený pro potřeby armády, dnes obecně.
Rodokmen - podrobný záznam o předcích zvířete.
Rous - Dlouhé chlupy na spodní části končetin, zvláště u chladnokrevných koní.
Rozhazování - odchylování končetin směrem ven při pohybu, často u koní vadným postojemnebo značně širokoprsích.
Rozsocha - oblouková část sedla nad kohoutkem. V nouzi se lze za ni přidržet.
Ruka - často používaný pojem, který má více významů. Na dráze jedeme na buď pravou ruku (tzn., že pravá ruka jezdce směřuje k vnitřní straně dráhy) nbo na levou ruku (levá ruka jezdce směřuje dovnitř). Střídání rukou znamená projetí dráhy napříč, abychom při dosažení stopy dále jeli obráceně. Mít měkkou ruku znamená dávat jemné a plynulé pomůcky otěží. Vést koně na ruce znamená vést koně za vodítko nebo za otěž aniž bychom na koni seděli.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Líbí se ti tento článek?

Ano
Trochu
Ne

Komentáře

1 nic nic | 22. dubna 2012 v 14:01 | Reagovat

co znamená to laterární

2 nic nic | 22. dubna 2012 v 14:16 | Reagovat

:! ???

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama